Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník obsahuje celou řadu právních institutů odlišných od současného občanského zákoníku, je třeba najít způsob, jakým budou stávající právní vztahy upraveny poté, co již nynější občanský zákoník nebude platit. Problematiku dopadu NOZ na právní vztahy vzniklé přede snem nabytí účinnosti , tj. před 1.1.2014, řeší tzv. přechodná ustanovení, která se nacházejí na samém konci nového občanského zákoníku, a to v § 3028-3079.
V rámci smluvních vztahů je nalezneme v § 3028
NOZ se v zásadě bude aplikovat na práva a povinnosti vzniklé po nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 NOZ), tedy na smlouvy, jež zakládají nová práva a povinnosti, uzavřené po 1.1. 2014. POZOR Smluvní strany si však mohou dohodnout, že od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se i na smlouvy uzavřené podle stávajícího občanského zákoníku použije nový občanský zákoník.
Smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti NOZ (tedy dle zrušeného obchodního či občanského zákoníku) se budou po celou dobu svého trvání řídit dosavadními právními předpisy. Jedná se o zásadu: starý závazek – staré právo.
§ 3028/3
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy
Úprava NOZ se použije
– Vztahy vzniklé po 1.1.2014
– Právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných bez ohledu na okamžik vzniku
– Jiné právní vztahy (smlouvy), pokud si to strany dohodly
DODATKY A REŽIM SMLOUVY
V současné době se asi nejaktuálněji jeví otázka řešení dodatků ke smlouvám uzavřeným před 1.1.2014, které budou uzavírány po nabytí účinnosti NOZ. Legislativa bohužel neupravila otázku změny smluv samostatným ustanovením, a tak se ke slovu dostávají různé a mnohdy odlišné názory, které řeší tuto pro praxi potřebnou otázku. Ve svém příspěvku jsem vyšla ze stanoviska Davida Dvořáka (publikovaného v časopise Stavební právo), které se mi jeví jako rozumné a správné.
Jaký režim tedy u dodatku správně zvolit?
I. DÍLČÍ ZMĚNY PRÁV A POVINNOSTÍ
Pokud obsahem dodatkem bude dílčí změna práv a povinností ze smlouvy uzavřené před 1.1.2014, kterou nedochází k rozšíření předmět plnění (např. úprava doby plnění, snížení ceny nebo zpřísnění určité povinnosti dodavatele ), jde pouze o úpravu určitého jednotlivého závazku v rámci již existující smlouvy a jejich změnou nemůže dojít ke změně právního režimu celého závazkového vztahu, tedy i po změně smlouvy dodatkem uzavřeným po 1.1.2014 se smlouva bude řídit právním předpisem, podle kterého byla před 1.1.2014 uzavřena.
II. ROZŠÍŘENÍ PŘEDMĚTU PLNĚNÍ
Pokud obsahem dodatku bude rozšíření předmětu plnění (zadání dodatečných stavebních prací či služeb – vícepráce) jde opět o změnu již existujícího závazkového vztahu. Pokud dojde ke změně předmětu díla dodatkem ke stávající smlouvě, lze tvrdit, že se závazkový vztah bude i po změně nadále řídit ve smyslu § 3028/3 původním právním režimem, a to i ve vztahu k rozšířené části plnění.
Nelze však vyloučit, že by na provedení dodatečných prací či služeb mohla být uzavřena samostatná smlouva, která by některá práva a povinnosti upravila odlišně od smlouvy původní. V takovémto případě by se taková smlouva již řídila režimem NOZ.
III. ZMENŠENÍ PŘEDMĚTU PLNĚNÍ
V případě zmenšení předmětu plnění (méněpráce) dochází ke změně či zrušení části závazku, přičemž v ostatním závazkový vztah nadále trvá a otázka právního režimu vůbec nevzniká.
RÁMCOVÉ SMLOUVY
Nabytí účinností NOZ má zajisté vliv na Rámcové smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti NOZ. Problematika rámcových smluv je složitá z toho důvodu, že závazkový vztah, jehož předmětem je poskytnutí plnění ( dodávek, služeb, stavebních prací) vzniká až uzavřením prováděcí (dílčí) smlouvy na základě rámcové smlouvy.
V současné době není jednotný názor na právní režim dílčích smluv, které vznikají již za účinnosti NOZ. U rámcových smluv, kde jsou všechny podmínky plnění zcela vymezeny, resp. rámcová smlouva obsahuje v zásadě všechny podmínky budoucího smluvního vztahu, lze předpokládat aplikaci § 3028/3 a tedy že i prováděcí smlouva se bude řídit dosavadními právními předpisy.
Jak jsem již ale uvedla, existuje tu i jiný názor (publikovaný v časopise Rekodifikace a praxe 10/2013) který má za to, že Rámcová smlouva představuje pouze určitý rámec, podmínky pro vznik nové smlouvy, přičemž sama o sobě smlouvou de facto není. Tedy Rámcová smlouva uzavřená před 1.1.2014 se bude řídit dosavadní právní úpravou ale smlouva uzavřená na jejím základě po nabytí účinnosti NOZ se bude řídit novou právní úpravou.
Ztotožňuji se s názorem, že je třeba odmítnout výklad, podle nějž nebude možné po 1.1. 2014 staré rámcové smlouvy využívat.
Jak tedy v praxi? Pokud nechcete čekat (zřejmě roky) co přinese judikatura v této oblasti, nezbývá než doporučit uzavřít se svým obchodním partnerem novou Rámcovou smlouvu, pak již otázku právního režimu řešit nebudete. Pokud se k tomuto kroku neuchýlíte, pak je možné použít ještě vodítko „jednoduchosti“ rámcové smlouvy. Pokud je vaše rámcová smlouva svým obsahem úsporná (jednoduchá) a dílčí smlouvy upravují i konkrétní práva a povinnosti pro dílčí závazkový vztah, měla by se na ně dle mého názoru již aplikovat nová právní úprava.
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A NOZ
Nabytí účinnosti NOZ se projevilo i do uzavírání smluv v procesu zadávání veřejných zakázek a i zde jsou určité dopady nejasné.
Na uzavření smlouvy v návaznosti na zadávací řízení, se jako na právní skutečnost, na jejímž základě vzniká mezi stranami závazkový vztah, použije přechodné ustanovení §3028/3 NOZ v modifikované formě specifikované v zákoně o zadávání veřejných zakázek (zákonem č.303/2013 došlo k novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek vložením přechodného ustanovení ve vazbě na NOZ)
„Bylo-li přede dnem nabytí účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení právními předpisy účinnými ke dni zahájení zadávacího řízení, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak“
Toto přechodné ustanovení upravuje tři základní pravidla:
– Základním pravidlem je, že soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení smlouvy“ se řídí dosavadními právními předpisy
– Zadavatel může v zadávacích podmínkách stanovit opačně, tj. že se smlouva bude řídit NOZ
– Zadavatel a vybraný uchazeč se mohou dohodnout na opci pro NOZ, a to jak před uzavřením smlouvy nebo těsně po něm, ale také v době trvání smluvního vztahu
Změny u dosavadních smluv
– Dílčí změny obsahu smluv v souladu s § 82/7 ZVZ, jež nejsou rozšířením předmětu plnění – ponechán právní režim
– Dodatečné stavební práce či služby (vícepráce) zadané v JŘBU dle §23/7 písm.a ZVZ- ponechán právní režim. Pokud bude uzavřena nová smlouva a ne dodatek pak NOZ.
– Dodatečné dodávky dle §23/7 písm.b) ZVZ – pokud už dodávka splněna a nebylo –li ujednáno pro dodatečné dodávky něco jiného, pak NOZ